Jdi na obsah Jdi na menu

Poloha

Ostrov Pag leží na rozhraní severní Dalmácie a Chorvatského přímoří (18.poledník), ve vnitřním pásmu Kvarnerského souostroví, asi 3,5 km od chorvatské pevniny  oddělen hlubokým Velebitským průlivem. Na severu od ostrova Ráb jej dělí Pažský průliv. Břehy západního pobřeží z části omývají vody Kvarnerského zálivu a Maunského průlivu s neobydlenými ostrovy Maun a Škrda. Z jižní strany je na dohled z Pagu ostrov Vir. Vody Ninského a Ljubačského zálivu jej pak oddělují od oblasti „Ravni kotari“ na pevnině v blízkosti města Zadar.

Ostrov Pag má protáhlý tvar s délkou 59,2 km (vzdušnou čarou)  a průměrnou šířkou na severu 1,5 km, ve střední části 5,2 km a na jihu 9,5 km. Z pohledu rozlohy ostrova, která činí 285 km2, je pátým největším v Chorvatsku.

Dostupnost

Příjezd na ostrov autem je možný dvěma způsoby.

V jižní části po silnici přes Pažský most (délka 340 metrů, v provozu od roku 1969), který překlenuje Ljubačskou úžinu z mysu Fortica (na ostrově) na mys Ošljak (na pevnině). Z dálnice A1 ve směru na Zadar se odbočuje na sjezdu v Posedarje směrem na ostrov Pag (k mostu 22 km).

V severní části lodní dopravou - trajektem mezi přístavištěm Prizna na chorvatské pevnině a přístavem Žigljen na ostrově Pag (3,2 km). Doba trvání lodní přepravy je 15 minut. Pro cestující bez auta je možnost dostat se na ostrov Pag lodí – katamaránem na pravidelné lince Rijeka – Ráb – Novalja (2,5 hodiny).

Vzdálenosti na ostrově z města Pag do Novalje (druhé město na ostrově) 27 km, Lunu (sever ostrova) 45 km, Metajny (východní pobřeží) 37 km, Mandre (západní pobřeží) 18 km, Povljany (jižní pobřeží) 15 km, přístaviště Žigljen (východní pobřeží) 28 km a k Pažskému mostu 23 km.

Vzdálenost z ostrova (město Pag) do Zadaru (HR) 55 km, Splitu (HR) 190 km, Dubrovníku (HR) 390 km, Vídně (Rakousko) 590 km, Brna (ČR) 725 km, Ostravy (ČR) 900 km a Prahy (ČR) 933 km.

Příroda

Podloží ostrova tvoří druhohorní vápenec, který přibližně na 30% povrchu vystupuje do okolní krajiny a vytváří tak skalní masivy, útesy a sutě. Půdní kryt ve zbytku povrchu je slabý, skládá se převážně ze spraší a písků. Pouze podél západního pobřeží Pažského zálivu dosahuje půdní vrstva mocnosti až několika desítek metrů.

Nejvyšším bodem na ostrově je vrch sv.Vid s nadmořskou výškou 348 metrů. Pag patří k ostrovům s nejčlenitějším pobřežím na Jadranu v délce 269 km. Díky Pažskému zálivu dlouhému 15,5 km a širokému od 1,2 km do 4,1 km s dobrým přístupem do moře lze na ostrově využívat až 84 km pláží.

Jelikož je ostrov Pag na mořském dně propojen s pohořím Velebit, které je bohaté na podzemní zdroje pitné vody, nachází se tyto prameny s menší vydatností také na Pagu. Přírodní nádrže sladké vody najdeme v jižní a střední části ostrova (Malo a Velo blato, Kolansko blato), a na severu ostrova ve formě dvou menších jezírek. Další, v létě vysychající krasová jezírka, můžeme vidět také na ostatních místech, zejména na východním pobřeží a oblasti masivu sv.Vid.

Porosty keřů a vyšších stromů jako jsou borovice, macchie a duby zaujímají jen asi 5% z celkové rozlohy ostrova. Nejrozšířenějším typem krajiny jsou polostepní pastviny rozdělené kamennými zídkami. V centrální části ostrova, částečně na jihu a po celé délce východního pobřeží jsou pro krajinu typické holé skály, útesy a kamenná pole.

Klima na ostrově panuje typicky středomořské. Suchá a horká léta (teploty vzduchu až 30°C, moře až 26°C), studené a deštivé zimní období (teploty vzduchu až -2°C, moře 14°C), se silným nárazovým větrem („búra“ až 140 km/h).

Z volně žijících zvířat se na Pagu vyskytují drobní hlodavci, kuny, ježci, hadi (vzácně zmije obecná, užovka obojková). V místech s porostem keřů  zajíc polní a liška obecná. Při hladině sladkovodních jezírek  se zdržuje v závislosti na ročním období množství vodního ptactva. Na pastvinách a poblíž skupin stromů drobní zpěvní ptáci, při mořském pobřeží hejna racků chechtavých a bělohlavých. Na obloze lze spatřit dravce jako káně lesní, orla skalního, vyjímečně supa bělohlavého. Kromě drobných mořských ryb, mlžů a hlavonožců, kteří obývají pobřežní vody Jaderského moře, se v přírodních jezírkách vyskytují sladkovodní ryby a úhoři.