Jdi na obsah Jdi na menu

Stručná historie města Pag

Před více než dvěmi tisíci lety se na místě dnešního města Pag rozkládala pouze mělká a dlouhá zátoka, která se přímo nabízela k využití těžby mořské soli. Centrem osídlení byly v té době krasové sníženiny ve střední a severní části ostrova. Dnes Kolansko polje s vesničkou Kolan a Novaljsko polje mezi současným městečkem Novalja a Stará Novalja.

V průběhu římské kolonizace se na severním okraji Pažského zálivu rozvíjelo město Cissa. To však podlehlo jednomu z nejničivějších zemětřesení v této oblasti a v roce 364 n.l.bylo zničeno. Ještě dnes můžeme na jeho místě vidět pozůstatky základů staveb a historická data blíže prozkoumat při návštěvě Městského muzea v Novalje.

Tato událost byla impulsem k přesunu části obyvatel k jižnímu okraji Pažského zálivu, kde asi dva kilometry od současného města Pagu vzniklo první, rozlohou poměrně malé město Pag. Právě díky blízkým solanám, které v té době už byly zřízeny, začalo město Pag záhy vzkvétat a dobývat si významné postavení v regionu severní Dalmácie. Kromě těžby soli se dařilo pěstování vinné révy, obilovin a částečně také chov pažských ovcí.

Solany však byly příčinou nesváru mezi obyvateli nedalekého města Nin a místních obyvatel na Pagu. Konkureční boje vedly k občasným výbojům a vzájemného ničení solných zařízení i měst. Konce 14.století díky těmto lokálním válkám přišlo město Pag o větší část svých budov a proto bylo místními obyvateli rozhodnuto dále již město neopravovat, ale postavit si nové, větší, lépe opevněné a na výhodnějším místě s přístupem blíže k moři.

Zakázku k vyhotovení projektu nového města Pag přijal, v té době známý projektant a stavitel, Juraj Dalmatinac z italských Benátek. Podle osvědčeného vzoru starých římských měst, kdy v centru leží hlavní náměstí, které do kříže protínají dvě široké ulice, bylo město Pag vyprojektováno a mezi léty 1443 až 1476 postaveno. Ještě dnes jsou patrné stopy po těžbě vápence na okraji Velebitského průlivu, který byl dodáván jako hlavní stavební materiál.

Současným návštěvníkům se půdorys a hlavní budovy města ze zbytky hradeb jeví stejně, jako tomu bylo v době jeho vzniku. Atmosféra města je neopakovatelná v jakoukoliv denní, nebo noční dobu. V letním období se v prostorách města konají hudební a kulturní akce, při nichž lze do pozdních večerních hodin pobývat na hlavním náměstí Krále Krešimira, posedávat u Kostela Nanebevzetí P.Marie, nebo pozorovat mořskou hladinu z laviček podél nábřeží...

V těsné blízkosti poslední obranné městské věže zvané Kula Skrivanat lze v klášteře sv.Markéty zakoupit tradiční Baškotini (suchary), které zde jsou pro potřeby obyvatel kláštěra a náhodných turistů vyráběny. V severní části města se nachází nevelké náměstí sv.Jiří s menší tržnicí a kostelem, kde jsou často k vidění fotografie, či obrazy známých i méně zkušených umělců. V centru městečka lze navštívit galerii Pažské krajky, která je považována již více než sto let za tradiční ruční výrobek. Nedaleko přístaviště, u městského mostu byla nedávno v jednom z bývalých solných skladišť zřízena expozice výroby mořské soli.

V průběhu letní turistické sezony z přístaviště odplouvají výletní lodě, které se svými pasažéry podnikají výpravy ve vodách Pažského zálivu k osamělým plážím, skalním výčnělkům, útesům a polojeskyním...